K hospodářskému růstu v Evropské unii přispívají pozitivní ekonomické impulsy. Oživení unijního hospodářství, které by za jiných okolností bylo mírné a cyklické, je totiž podle jarní prognózy Evropské komise pro rok 2015 podněcováno krátkodobými faktory.

Evropským ekonomikám pomáhá mnoho podpůrných faktorů zároveň. Ceny ropy zůstávají relativně nízké, globální růst vykazuje stabilní tendenci, hodnota eura se nadále snižuje a hospodářská opatření přijímaná v EU jsou příznivá k růstu.

Kvantitativní uvolňování měnové politiky ze strany Evropské centrální banky výrazně ovlivňuje situaci na finančních trzích, kde přispívá k poklesu úrokových sazeb a dává naději na lepší úvěrové podmínky. Růstu prospívá i celkové nastavení fiskální politiky v EU, které je víceméně neutrální, neboť neomezuje ani neuvolňuje. Časem by se také měly projevit výsledky strukturálních reforem a plody by měl přinést rovněž investiční plán pro Evropu.

Reálný HDP by se tak měl v roce 2015 podle nynějších očekávání zvýšit o 1,8 % v EU a o 1,5 % v eurozóně, což je o 0,1 a 0,2 procentního bodu více, než se předpokládalo v prognóze před třemi měsíci. Pro rok 2016 Komise předvídá 2,1% růst v EU a 1,9% růst v eurozóně.

Hlavním generátorem růstu HDP je domácí poptávka. V tomto směru se pro letošní rok očekává rozmach soukromé spotřeby a v příštím roce by mělo dojít k oživení investic.

Pozitivní impulzy by měly příznivě ovlivnit i vývoj české ekonomiky. Pro Českou republiku jarní prognóza Evropské komise předpovídá pro roky 2015 a 2016 ekonomický růst okolo 2,5 % ročně. Díky nízkým cenám ropy se bude ekonomika pohybovat v prostředí velmi nízké inflace okolo 0,3 %, přičemž v průběhu roku 2016 by měly spotřebitelské ceny začít stoupat o něco rychleji. Výrazně by se měla zlepšit situace na trhu práce, a to snížením míry nezaměstnanosti na 5,6 % v roce 2015 a dalším mírným poklesem v roce 2016. V oblasti veřejných financí Evropská komise očekává stabilizaci deficitu na 2 % HDP v roce 2015 a jeho následné snížení na 1,5 % HDP v roce 2016. Vládní dluh by měl v letech 2015-2016 zůstat stabilní okolo 41,5 % HDP.
„Oživení ekonomik v Evropě sílí,“ konstatuje místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, ale zároveň upozorňuje: „Tyto dobré zprávy však nestačí. Je třeba zajistit, aby hospodářství rostla trvale a udržitelně. Členské státy by se proto při řešení konkrétních problémů měly držet tří priorit prosazovaných na úrovni EU: strukturálních reforem, posilování investic a fiskální odpovědnosti. Doporučení, která Evropská komise jednotlivým zemím vydá v polovině května, budou dalším důležitým krokem na cestě k příslušným prorůstovým opatřením.“


V podobném duchu se vyjadřuje i Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla: „Evropská ekonomika se probouzí do nejlepšího jara za několik posledních let – hospodářskému oživení napomáhají vnější faktory a své ovoce začínají přinášet i provedená politická opatření. Práce však nekončí. Musíme se postarat o to, aby toto oživení nepominulo jako pouhý sezónní jev. Klíčem k trvalé zaměstnanosti a růstu, které v Evropě potřebujeme, jsou investice, reformy a odpovědná fiskální politika.“

Hospodářský růst v členských státech nebude vyrovnaný
Ze zmiňovaných pozitivních impulsů by měly těžit všechny státy EU, nicméně míra, do jaké tomu tak v jednotlivých ekonomikách bude, závisí hlavně na tom, jak budou země reagovat na nižší ceny ropy a na pokles hodnoty eura. Kvantitativní uvolňování ze strany Evropské centrální banky se pravděpodobně projeví více v zemích, kde byly dříve ztížené podmínky pro financování. V některých členských státech by ale pozitivní účinek kvantitativního uvolňování na bankovní úvěry mohl být oslabován relativně nízkými kapitálovými rezervami a vysokým podílem úvěrů v selhání.
Inflace by měla ke sklonku letošního roku růst
Inflace by měla v první polovině roku 2015 zůstat blízko nule, a to zejména v důsledku propadu cen energií. V druhém pololetí a především pak v roce 2016 by však spotřebitelské ceny měly růst, neboť bude sílit domácí poptávka, bude se zužovat mezera výstupu, vliv levnějších komodit bude slábnout a nižší hodnota eura zdraží dovoz. Roční inflace v EU a eurozóně se podle očekávání zvýší z letošních 0,1 % na 1,5 % v roce 2016.
Situace na trzích práce se pomalu zlepšuje
Sílící hospodářská aktivita prospívá růstu zaměstnanosti. Nezaměstnanost sice klesá, ale zůstává stále vysoká. Se zlepšující se situací na trhu práce v jednotlivých odvětvích by se měla nezaměstnanost letos snížit na 9,6 % v EU a na 11,0 % v eurozóně. Tento trend by měl následně pokračovat, a to zejména v zemích, které nedávno provedly reformy trhu práce, neboť pro rok 2016 se očekává další zintenzivnění hospodářského růstu. V roce 2016 by měla nezaměstnanost v EU klesnout na 9,2 % a v eurozóně na 10,5 %.
Pokračuje snižování rozpočtových schodků
Fiskální výhled se v EU i eurozóně dále zlepšuje, k čemuž pomáhají snahy o korekci vyvíjené v posledních letech, vyšší hospodářská aktivita a nižší úrokové platby za veřejný dluh. Poměr schodku k HDP by se měl v EU i přes víceméně neutrální celkovou orientaci fiskální politiky snížit z loňských 2,9 % na letošních 2,5 % a v roce 2016 by měl dále klesnout na 2,0 %. V eurozóně by se měl tento poměr snížit z 2,4 % v roce 2014 na 2,0 % v roce 2015 a na 1,7 % v roce 2016. V případě EU i eurozóny se má za to, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl v roce 2014 svého vrcholu a letos i příští rok by měl klesat – v roce 2016 by měl v EU dosahovat 88,0 % a v eurozóně 94,0 %.
Rizika ohrožující tento výhled jsou víceméně vyvážená
Nejistota ohledně tohoto hospodářského výhledu je vysoká, avšak celková rizika, která jej ohrožují, se zdají být víceméně vyvážená.
Pokud by příznivé impulsy vydržely déle nebo by se projevovaly silněji, než se očekává, růst HDP by nakonec mohl být vyšší. Pokud by ale vzrostlo geopolitické napětí nebo by nastalo napětí na finančním trhu způsobené kupříkladu normalizací měnové politiky ve Spojených státech, vyhlídky na růst HDP by mohly být zmařeny. Pokud jde o prognózovanou inflaci, rizika se snížila v návaznosti na kvantitativní uvolňování ECB a na úpravu růstové prognózy směrem nahoru.

Souvislosti
Aktuální prognóza vychází z řady externích předpokladů ohledně směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit. Použitá čísla reflektují očekávání trhu odvozená z vývoje derivátových trhů v době, kdy se tento výhled připravoval.

V prognóze jsou zohledněny všechny relevantní faktory a údaje, jež Komise dostala k dispozici do 21. dubna 2015, včetně předpokladů o vládních opatřeních. Do výhledu byla zapracována pouze opatření, která byla přesvědčivě oznámena a náležitě upřesněna. Projekce nepočítají s žádnými změnami politiky.

Zdroj: Evropksá komise

© 2020 Bohumír Dufek  |  Poslední aktualizace 03.07.2020  |  Vytvořil a provoz zajištuje DIGIgroup
rss  |  kontakt  |  mapa stránek  |  vyhledávání  |  nahoru