Odchodem Velké Británie z Evropské unie bude muset pravděpodobně dojít i ke změně dotační politiky zemědělství v rámci zbývajících členských zemí. Bude totiž prý chybět v rozpočtu přes 11 miliard euro. O tom, co tíží zemědělství i zemědělce u nás prozradil předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek v rozhovoru víc.

Pomalu nám končí žně, na polích zůstávají ještě plodiny, které bude třeba sklidit v průběhu podzimu. Jaký myslíte, že bude z hlediska výsledků ten letošní rok?

Dalo by se říct, že ten letošní rok bude mít proti těm minulým jedno mínus – bude menší úroda. Přece jen zima nebyla optimální a jarní sucha se projevila na přezimování některých obilovin. Realitou pro to je nižší výnos.

A když nahlédneme na zemědělství přes optiku zaměstnanosti? A třeba i platů, které se v různých oblastech podnikání letos začaly zvedat?

Pokud jde o zemědělství, je třeba ho vnímat ve dvou rovinách – z pohledu na rostlinnou a živočišnou výrobu. Má samozřejmě i další provozy, ale na těchto dvou oblastech je zaměstnanost zemědělců postavená.  Víme, že v rostlinné výrobě jsou většinou zaměstnanci pouze v sezónních pracích. Pokud jde o živočišnou výrobu - tam se promítá hned několik věcí.

Například to, že pořád naše zemědělství pokulhává, protože se nám propadly ceny masa – zejména vepřového. Tím samozřejmě spousta chovů musela skončit. Naštěstí se snad už ty ceny začínají mírně zotavovat. Myslím si, že by v živočišné výrobě mohla růst teď také i zaměstnanost. Velmi rád bych byl, kdyby se nám podařilo prodávat v Česku hlavně naše české vepřové. Tím by stoupla nejen zaměstnanost, ale ještě k tomu i výroba. Pokud jde o hovězí, tam je situace taková, že jsou de facto kusy hovězího dobytka postaveny na maso, a pak další kusy na mléko.

Tam se též projevuje velký vliv tlaku na zemědělce z minulosti. Řada z nich zlikvidovala dlouhodobě prodělečné výroby mléka, a v důsledku toho tu klesly stavy dojnic. Odrazilo se to na tom z druhé strany tím, že ale rostla produktivita práce a dojivost. Napomohly tomu paradoxně i vědci, kteří prohlašovali, že je dobré a zdravé jíst hlavně rostlinné tuky. Máslo se tím odsunulo trochu do nepřízně lidí a začali ho nakupovat méně. A když ho nakupovali méně nejen u nás, ale i v Evropě, je ho nyní, kdy se zase vrací na výsluní obliby, nedostatek, protože se ho i méně vyrábělo. Víte, výrobu vepřového masa a produktů z něj, obnovíte po nějakém výpadku do půl roku, ale hovězí a mléko – to, než se nastartuje, trvá pro novou výrobu zhruba dva roky. Potřebujete totiž napřed tele, pak musíte připustit jalovici a nakonec máte to mléko – ale až opravdu kolem dvou let jejího věku. Ten cyklus nezrychlíte.

Jenomže ceny poměrně dramaticky rostou až v posledních měsících – byl k tomu nějaký konkrétní impuls?

Pozastavit je třeba se nad jednou věcí, která je limitující. Jde o velký vliv jak prodejců, tak zpracovatelů - množství výroby másla stoupá totiž celkově už čtvrtým rokem. Ono se cenově propadlo a nyní opět jde nahoru. Přesněji – jeho výroba má kolísavý charakter, ale jednoznačně stoupá potřeba. Jak naši občané v rámci ČR, tak i ti z dalších zemí EU se opět vracejí k přípravě jídel na másle, což je dobře. Ne všechny dříve tak prosazované rostlinné oleje jsou totiž vhodné na smažení a na využití při vysokých teplotách. Mohou být dokonce karcinogenní.

Vzpomeňme si, že před několika lety byl taky nedostatek másla. Obchodníci s mlékárnami toho využili a stlačili cenu másla nahoru. Bohužel se snižovala cena mléka a zemědělci se dostávali do červených čísel. To bylo špatně. V tu chvíli měli ti obchodníci a zpracovatelé pomoci a cenu podržet – a ne nechat tu zátěž na zemědělcích. Teď se to naštěstí otáčí. V době, kdy je největší výroba mléka, jde i cena másla nahoru, a to jen kvůli tomu, že stoupá spotřeba. Jiný impuls, na který jste se ptala, v tom není. Uvidíme, zda mlékaři a obchodníci zemědělce tentokrát podrží, aby se ta cena mohla podržet tím, že se zase rozšíří chovy dojnic.

Pamatuji si, že se několik let opakovaně objevovaly – i když v médiích poměrně vzácně – informace o takzvané mléčné krizi. Zemědělci byli zahnáni do úzkých velice nízkými výkupními cenami mléka. To je tedy pryč, za námi?

Ještě před dvěma roky jsme se bavili o cenách mléka stanovených někde pod 7 korunami za litr. To byla nerentabilní výroba. Projevilo se to i v platech zaměstnanců v živočišné výrobě. Pochopitelně jsme s tím jako odbory, nemohly souhlasit. Zaměstnanec by měl být totiž honorován podle produktivity práce a ne podle toho, jak majitel prodává svoji surovinu. Věřím, že snad dojde postupně ke zlepšení.

Ještě se vrátím k máslu. Objevily se totiž informace o tom, že se bude vyjednávat o případném jeho dovozu ze zemí mimo EU. Bylo by to možné?

Je to možné dle mého jen v malých omezených množstvích. Ten problém, co tu v Evropě nastal, by to ale nevyřešilo. Vyřešit by to mohla, věřím, připravovaná nová dotační politika. V téhle souvislosti je třeba ještě zmínit ten fakt, o kterém už dnes málokdo ví. Totiž, že cena mléka byla stabilizovaná evropskými dotacemi. Před dvěma roky limity stanovující množství nadojeného mléka, které jsme museli plnit po vstupu do EU, skončily. Tím se trh i v Evropě a u nás zase uvolnil. Samozřejmě, zemědělské produkty, mléko a výrobu másla tím pádem nevyjímaje, jsou zboží, které je sezónně ovlivňováno, proto může docházet vždycky k nějakým výkyvům. Dovoz másla ale skutečně nevidím, jako nutný.

Například naši čeští zemědělci jsou však stále pod tlakem – většinou prodejců i zpracovatelů. Liší se to v jiných evropských zemích nebo je to i u nich stejné?

Ano, pod tlakem jsou hlavně u nás stále. Trochu si to dělají bohužel však sami. Nejsou schopni se například domluvit, aby je někdo zastupoval u odbytové organizace. Malý zemědělec, který dodává 1000 l mléka do mlékárny, je ale prostě pro tu mlékárnu nepodstatný element, takže ten tlak na něj je vysoký a prakticky nemá jak mu odolat. Jinak si stojí odbytová družstva, která prodávají desítky tisíc litrů denně. Ta už mohou vyjednávat. V tom se od jiných zemí lišíme.

Možná se lišíme i v tom, že jsou naše pole v posledních letech hlavně žlutá, protože na nic roste ve velkém, v minulosti snad nikdy takovém množství řepka olejka. Nedávno se objevily v médiích dokonce informace o tom, že česká orná půda kvůli této řepce bude muset být složitě víc zahnojována, poněvadž z ní řepka všechny živiny vytáhla. Jsou to fámy nebo můžete to trochu uvést na pravou míru?

Oddělme, prosím, skutečnost od toho, co říkají některé ekologické organizace. Jelikož české zemědělství nemělo peníze, nemělo ani co tahat z půdy.

Tomu nerozumím..?

Protože většinou z půdy taháte nejvíc, když se začne chemicky hnojit. A víme, že naši zemědělci v nedávných letech hnojili méně organickými hnojivy (hnojem). Přitom na dobrý hektar půdy je dobré, když se dá 750 metrických centů hnoje. To se nedělalo, nebylo na to. Když nemáme krávy, nemůžeme mít hnůj a když nebyl hnůj, nebylo možné organicky hnojit. Je to prostě určitý kruh. Mezitím si přičtěme nějaký atmosférický spad, sucho, sem tam špatnou zimu. Takže ano, ty půdy    pokud se dobře neobdělávají, skutečně ztrácejí na své kvalitě. Ale to ztrácely i v minulém století, když se používalo takzvané trojpolní hospodářství. Při něm se vždy třetí rok nechala půda odpočinout – nezaselo se do ní nic. To nyní nejde. Osobně vnímám jako větší riziko to, že bychom neměli zapomínat dbát hlavně na to, abychom dokázali do budoucna uchovávat v krajině vodu. A taky abychom do půdy dostali i část slámy. To vysvětlím za chvíli. Teď tedy k té diskutované řepce.

Je třeba uvést pravdivě čísla. Nejsem ani její nepřítel, ani zastánce – beru ji jako plodinu ostatní. Její pěstování je stejně jako u jiných plodin otázkou ceny. Jestli někdo potřebuje vydělat na určité komoditě, tak ta řepka má skutečně zpeněžení nejlepší. Na druhou stranu podívejte se, jak letos výnosy řepky dopadly! Není to vůbec nic světoborného, úroda se pohybuje pod 2 tuny na hektar. Tím pádem je letos nerentabilní a prodělečná. Řepka má velkou výhodu vysokého výdělku, ale když se sejdou klimatické nepříznivé podmínky, tak na ní taky pořádně proděláte. Má přísný harmonogram a pravidla pěstování, takže v některých případech je třeba pěstování obilí jednodušší.

Tady se říká, že máme teď vše žluté. Vezměte si ale, že máme velké plochy hektarů, nemáme malá políčka, kde by se to ztratilo, tak se nám to zdá jako rozsáhlé. Ale objektivně si musíme přiznat, že se tu nepěstuje jen samá řepka. Nejsem si jist přesným číslem, ale odhaduju její výskyt asi tak do 35 procent celkové orné půdy. Na zbytku polí jsou tradiční plodiny. Pokud řepka víc vytáhne z půdy,    jsme schopni to nahradit tím již zmíněným organickým hnojivem. Třeba tou slámou. Ta by se dle mého názoru neměla totiž u nás všechna balíkovat ale jednou za tři roky ji dostat do orné vrstvy půdy. Tím by se půda utužila.

Utužit by ale potřebovali dozajista i zemědělci – zejména v oblasti platů. V posledních měsících se ekonomice i u nás daří a přidává se v mnoha odvětvích. Kolik byste přidal zemědělcům vy?

Nezlobte se na mě, když říkáme v průmyslu, že je třeba dobře odměnit pracovníky, aby setrvávali, tak kolik by měl mít plat traktorista, který má v ruce traktor za milion až tři miliony korun nebo kombajn? Minimálně by měl dostávat plat 25 až 28 tisíc korun čistého. Odpovídá to svěřené hodnotě a kvalitě té práce, kterou vykonávají. Vždyť v drtivé většině jedou traktoristi už také na GPS, přístrojově kontrolují kvalitu sklizeného obilí. Jde o jinou kvalitu práce, než dřív, jiné výkony. A protože výkon roste se strojem, dobrý stroj potřebuje dobrého správce a dělníka. A stejně tak dobře zaplaceného.

Pokud jde o živočišnou výrobu, nemůžu souhlasit, že některé propady na trhu, když se vrátím k té situaci před dvěma lety kolem mléka, nesli na svých bedrech zaměstnanci. Protože když jde všechno dobře, zaměstnanec nijak nadstandardně odměněn není – většinou to nijak na výplatě nepozná. A když jde něco špatně, tak jeho příjem klesá? Po pravdě jsem toho názoru, že by ve druhém pilíři od roku 2020 mělo být dotováno zaměstnanecká místa v zemědělství v živočišné výrobě. Hlavně tam.

Co jako Asociace samostatných odborů tedy plánujete podniknout?

Víte, Zemědělský svaz podepisuje každý rok Kolektivní smlouvu. Máme jich za sebou 27 a pokaždé jsme prosadili nárůsty platů. Sice jen v základních třídách, ale je to něco, jako když nyní zvedáme  minimální mzdu – zvedá to i ostatní tarify. Samozřejmě v tomto trendu chceme pokračovat. Já jsem nyní také členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, tak se podílím na zpracování připomínek k současné zemědělské politice.

Tady bych asi měl uvést, že bude třeba se připravit na to, že odchodem Anglie dojde pravděpodobně i ke změnám dotační politiky zemědělství v rámci EU. Bude totiž najednou chybět přes 11 miliard euro. I toho by se připomínky měly týkat a zabývat se jimi. Všichni víme, že zemědělství ukrajuje dnes z rozpočtu EU nějakých 40 procent, myslím si tedy, že dojde ke snížení částek, které do zemědělství půjdou. Ty prostředky budou muset jít tím pádem z národních rozpočtů zemí EU.

Nemá smysl se porovnávat s tím, co dostávají třeba holandští zemědělci a kolik dostávají naši zemědělci…Jsme proti nim chudý stát, nemáme takové možnosti. Bude třeba však rozhodně přehodnotit jednotlivé pilíře a rozdělení finančních prostředků. Já se budu podílet na připomínkách, vždy je konzultuji s našimi zemědělskými podnikatelskými svazy. Uvidíme, co se všechno podaří prosadit.

Na závěr otázka, která napadá řadu lidí. Máte pocit, že má Česká republika v Evropské unii dostatek lidí, co se za naše zájmy umějí prát?

To lidi napadá správná otázka! Když se o něco jedná, a je do Bruselu vyslán nějaký náš pověřenec z nějaké instituce, první na co většinou bohužel kouká, není zájem České republiky či jejích občanů. Většina takovýchto „vyslanců“ kouká spíš na vlastní prospěch a případně nějaké dobré místo v Bruselu. To fakt osobně těžko nesu. Já nemám politické ambice, ani netoužím jít pracovat do Bruselu, tak si to mohu dovolit tvrdě kritizovat. Vadí mně to.

Autor: Sára Kopečková
 

Kalendář chystaných událostí
19. prosinec
Jednání - Praha
Předsednictvo ASO
20. prosinec
Jednání - Praha
OS Praha
21. prosinec
Jednání - Praha
OS Praha
Newsletter
Pro zasílání informací o novinkách na tomto webu můžete přihlásit svoji e-mailovou adresu k odebírání newsletterů. Odběr novinek zde můžete kdykoliv zrušit.
přidat e-mail odebrat e-mail

© 2018 Bohumír Dufek  |  Poslední aktualizace 19.12.2018  |  Vytvořil a provoz zajištuje DIGIgroup
rss  |  kontakt  |  mapa stránek  |  vyhledávání  |  nahoru